Při posuzování návratnosti investic do snížení energetických ztrát objektu se často vychází pouze z prosté ekonomické návratnosti projektu, která se určí jako podíl finančních prostředků vložených do zateplení objektu a současné ceny ušetřené energie. Toto hodnocení nezohledňuje inflaci a nárůst cen energií a stavebních prací.
Výchozím podkladem pro realizaci nápravných opatření by měla být jejich efektivnost. Vyjádření efektivnosti jako podílu vložených investic a ušetřené energie je uvedeno v následujícím přehledu. Z přehledu vyplývá efektivnost zvolených investic. Jako nejvýhodnější vychází snížení tepelných ztrát u oken infiltrací.
| Navrhovaná úprava | Plocha kostrukce [m^^2^^] | Investiční náklad [Kč] | Úspora energie [MWh/rok] | Podíl inves. a úspory ener. [Kč/kWh] | Pořadí úprav |
|---|---|---|---|---|---|
| okna infiltrace | 1385,64 | 76 210 | 48,581 | 1,57 | 1 |
| okna prostup | 364,64 | 126 420 | 17,561 | 7,20 | 2 |
| střecha | 225,06 | 247 566 | 10,636 | 23,28 | 3 |
| obvod. stěna | 706,76 | 918 788 | 29,532 | 31,11 | 4 |
| podlaha | 225,06 | 168 975 | 0,629 | 268,35 | 5 |
Z podílu investic a úspory energie vyplývá finanční náročnost dodatečných izolačních úprav objektu. Finančně nejméně náročnou úpravou a to i stavebně, je pořízení vhodného okenního těsnění a omezení infiltrace. Dalším krokem ke snížení energetických ztrát je správná volba izolačního skla nebo úprava stávajícího skla termoizolačními fóliemi.
