Škodí okenní fólie rostlinám?

V několika magazínech a novinových přílohách byl publikován názor, že pokojové rostliny za prosklením s okenními fóliemi trpí nedostatkem UV záření, které se musí nákladně kompenzovat náhradními lampami. Toto tvrzení podrobíme analýze a na závěr uvedeme výsledek expertízy univerzity z Bochumi. Expertízu si zadala firma Pilkington FLACHGLAS AG.

Pokojové rostliny stejně jako lidé potřebují k životu sluneční energii. Pokusíme se objasnit jak se změní sluneční záření po instalaci okenních fólií a jestli tyto změny mají negativní vliv na život rostlin.

Fyzikálně vzato lze instalaci libovolné okenní fólie považovat za spektrální úpravu prosklení. Fólie se chovají jako spektrální filtr. Jinak řečeno, některé vlnové délky slunečního záření fólie odráží, jiné absorbuje, další částečně odráží a částečně propouští.

Aby očekávaný efekt po instalaci fólie odpovídal co nejpřesněji našim požadavkům, bude užitečné seznámit se s vlastnostmi a parametry elektromagnetického slunečního záření. Pak budeme lépe formulovat vliv okenních fólií na růst pokojových rostlin.

Sluneční záření je elektromagnetické vlnění, které se obvykle dělí na tři hlavní části a podle toho rozlišujeme:

1. Ultrafialové sluneční záření (značíme jako UV)

Název vznikl na základě poznání,že sluneční spektrum dál kontinuálně pokračuje ke kratším vlnovým délkám. Tak vznikl termín pro toto záření „nad fialovou“, zkratka UV z anglického ultraviolet.

Ultrafialové záření (UV) je elektromagnetické vlnění s vlnovými délkami kratšími než viditelné světlo. Zaujímá spektrální oblast vlnových délek od 100 – 400 nm. Tvoří asi 7% energie celkového elektromagnetického slunečního záření

UV záření můžeme rozdělit podle biologických účinků do tří skupin:

  • dlouhovlnné UVA záření (315 – 400 nm) – obvykle nezpůsobuje ani akutní zčervenání kůže, ani pálení.
  • středněvlnné UVB záření (280 – 315 nm) – zpravidla způsobuje akutní a chronické poškození kůže.
  • krátkovlnné UVC záření (280 – 100 nm) – je absorbováno ozónovou vrstvou a na zemský povrch nedopadá.

Kromě UVC záření ozón absorbuje i velkou část UVB záření, což znamená, že UV záření na Zemi je tvořeno UVA (90 – 99%) a malou částí UVB (1 – 10%).

Ozonová vrstva se nachází v kyslíkové atmosféře, kde působením vysoce enrgetického záření UVC se kyslík O mění na ozón O__3__. Je tedy logické, že v polární oblasti bude vždy ozónová díra, protože sem nesvítí slunce. Otázkou je jak bude velká.

2. Viditelné sluneční záření (s vlnovými délkami od 380 nm do 780 nm, značíme VL (Visible Light))

Viditelné záření vytváří spektrum barev od fialové po červenou. Tvoří asi 48% energie celkového ektromagnetického slunečního záření. Viditelné záření je klíčové pro fotosyntézu, a tedy i pro rostliny.

3. Infračervené záření

které má vlnové délky větší než 780 nm a tvoří přibližně 45% z toku energie slunečního záření. Zaujímá oblast mezi nejkratšími radiovými vlnami o vlnové délce 1 mm a světlem o vlnové délce 780 nm.

Podobně jako název pro UV záření vznikl termín pro infračervené záření „pod červenou“, zkratka IR z anglického infrared. Z praktický důvodů je infračervené záření rozděleno do dvou pásem.

  • blízké inftračervené záření (NIR-Near Infra-Rred radiation)
  • vzdálené infračervené záření (FIR-Far Infra-Red radiation)

NIR záření je pásmo od 780 nm do 2400 nm zahrnující neviditelnou složku sluneční energie, kterou vnímáme jako sluneční teplo. Toto pásmo záření je zajímavé pro aplikace externích a interních okenních fólií.

FIR záření leží nad pásmem NIR 2400 nm do 1 mm což je záčatek radiových vln. Toto záření není obsaženo ve slunečním spektru. Jde o záření topných těles. Tato oblast je významná při hodnocení kvality termoizolačních fólií na snižení tepelných ztrát.

Jen pro zajímavost uvedeme chování lidského těla. Nejenom, že naše tělo teplo přijímá, ale taky samo vydává. Fyzikálně vzato jsme tepelným zářičem v oblasti FIR. Při tepltě cca 37C vysíláme infrazáření s maximem přibližně na 46000 nm. Samozřejmě vyzařujeme i na jiných vlnových délkách blízkých tomuto maximu.

Profesor Bennert z univerzity v Bochumi došel k výsledku, že ultrafialové a infračervené sluneční záření snížené vlivem instalovaných fólií pokojovým rostlinám neškodí, protože obě záření jsou pro fotosyntézu irelevantní. Význam má jen viditelné spektrum.

Nyní můžeme přistoupit k hodnocení vlivu okenních fólií na růst rostlin.

Ze spektrálního měření fólií vyplývá že všechny typy fólií blokují přibližně 98% UV záření. Tato vlastnost negativně neovlivňuje růst rostlin. V případě, že si necháte nainstalovat čirou bezpečnostní nebo ochrannou fólii můžete být naprosto bez obav o své rostliny.

Nejdůležitějším parametrem pro posouzení vlivu fólie na rostliny je propustnost fólie v pásmu viditelného slunečního spektra. Proto je třeba být opatrný při instalaci externích nebo interní slunečních fólií. Tyto typy omezují přehřívání interieru a snižují oslnění, ale vždy za cenu snížení propustnosti světla. Může tak nastat situace,že při nevhodném výběru fólie (málá propustnost-příliš tmavá fólie) začnou rostliny chřadnout. Pro celkové hodnocení je třeba vzít v úvahu velikost interiéru a umístění rostlin.

Odpověď na otázku zda okenní fólie škodí rostlinám zní: Rostliny rostou i za okenními fóliemi.

I v tomto případě platí pravidlo, že instalaci fólie nelze provádět naprosto bezmyšlenkovitě. Doporučujeme před každou instalací okenní fólie konzultovat svůj záměr s profesinální instalační firmou.

Sluneční UV-záření

Sluneční UV-záření

Spektrum slunečního záření

Spektrum slunečního záření

Modrá fólie-nevhodná pro rostliny

Modrá fólie-nevhodná pro rostliny

HS-70 spektrálně vhodná fólie

HS-70 spektrálně vhodná fólie

HS-50 spektrálně vhodná fólie

HS-50 spektrálně vhodná fólie

Zpět